www.cechoaustralan com > Zajímavé čtení > Barbara Semenov > Velký exulant

   
  VELKÝ EXULANT

Barbara Semenov

Exulant odešel s tím, že se jednou vrátí.
S takovým úmyslem odcházel v roce 1628 z Růžového paloučku exulant Jan Amos Komenský. Jako biskup Jednoty bratrské se nemohl svým přesvědčením podřídit náboženství cizí rakouské vlády u nás po Bílé hoře. Emigroval tak nejprve do Polska, pak do Anglie a konečně do Holandska, kde zemřel v roce 1670 v Nardenu.
Ještě před odchodem do polského Lešna, v době, kdy se musel skrývat, mu zemřela žena a dvě děti. V této těžké životní situaci napsal „Labyrint světa a ráj srdce", alegorické dílo společenské kritiky. Během svého prvního působení v Lešně vypracoval ve „Velké didaktice" (Didaktika magna), ucelený systém školské soustavy. Vydal zde i první verzi učebnice latiny „Janua linguarum reserata“ (Brána jazyků otevřená), dílo, jež mu k jeho překvapení získalo světovou proslulost. Tato učebnice se již v roce 1642 překládala do mnoha světových jazyků včetně arabštiny, turečtiny a perštiny.
Začal tady také promýšlet svůj celoživotní projekt - sjednocení veškerého lidského vědění a vytvoření všemoudrosti (pansofia) a na tomto základě postavenou myšlenku reformovat život celé lidské společnosti. Současně se stal jako uznávaný učenec jedním z politických mluvčích pobělohorské emigrace.
Byl pozván do Anglie, kde s velkým úspěchem mluvil v parlamentu o budoucím světě, v němž by sbor vzdělaných mužů zabraňoval válce, šířil mír a vzdělanost i snášenlivost.
Rok 1648 mu přinesl pocit beznaděje, zemřela jeho druhá manželka a další ranou téhož roku bylo podepsání vestfálského míru, který ukončil třicetiletou válku a posílil moc Habsburků v Čechách. V Lešnu shořel Komenskému zařízený dům a přišel o všechno, o cennou knihovnu, o peníze, o množství svých knih připravených k expedici, ale zejména o své rukopisy, - o „Pokladnici jazyka českého“, na níž pracoval 40 let, o „Obecnou poradu o nápravě věcí lidských“, která byla připravena do tisku i o všechna svá kázání, která schovával pro svého syna.
Přes všechna protivenství a život ve vyhnanství dokázal však tento muž vytvořit dílo světového rozsahu, neboť do svého programu pojal celé lidstvo. Byl prvním velkým pedagogem, který formuloval dodnes platné základy demokratičnosti vzdělání, přiměřenosti látky, srozumitelnosti podání a přirozeného rozvoje dítěte. Právem je nazýván "učitelem národů". Jeho principy - vzdělání dostupné všem, všeobecná a povinná školní docházka, názorné vyučování přizpůsobené věku a schopnostem žáků, vzdělaní učitelé, kvalitní učebnice a učení podle nejnovějších vědeckých poznatků, jsou zásady, které platí bez výjimky dodnes.
Čtyřstupňový systém vzdělání – od škol mateřských přes základní a střední až po vysoké – je obecně přijímán v celém světě. Komenský zdůrazňoval i pátý stupeň vzdělání čili apodemii, tedy cestování za poznáním. Vrcholem Komenského pedagogické soustavy je koncept celoživotního vzdělávání, neboť člověk by měl usilovat o sebezdokonalování i ve věku mužnosti a stáří. Přitom Komenskému zdaleka nešlo jen o znalosti a vědomosti, jako spíše o formování a výchovu harmonicky rozvinuté lidské bytosti.
Komenského výchovná filozofie je jasná - jedině vzděláním se mohou rozvíjet kvality člověka. Jen tato cesta vede k branám moudrosti, pouze tak lze zdokonalit jednotlivce, národ, lidstvo. Výchovnou činnost a "světlo poznání" označil za "nejmoudřejší zbraň", kterou se dá čelit nevědomosti a z ní pramenícímu zlu.
Dílo Komenského je neuvěřitelně rozsáhlé. Je teologem, filozofem, pedagogem, sociálním myslitelem, spisovatelem, básníkem.
Za nesmrtelně platnou považuji jeho alegorii labyrintu světa a ráje srdce. Prosté a dodnes výstižné líčení hledání poutníka, kterým může být kdokoli z nás. Ono „matení a motání, kolotání a lopotování“, kdy často s růžovými brýlemi Mámení a provázeni Všetečností putujeme zdejším světem. Ženeme se za pomíjivými prožitky a nedbáme o řád svého života, jako bychom si neuvědomovali, že to, co hledáme a za čím se lopotíme, můžeme nalézt pouze v nás samotných a ve svých vlastních srdcích.
Trýznivá snaha Komenského najít východiska z lidských labyrintů jej burcovala k mnohostranné aktivitě a veřejné činnosti. Komenský velmi intenzivně promýšlel možná uspořádání lidské společnosti a jeho myšlenky o národu, státním zřízení, svobodě, spravedlnosti a míru nás dokážou oslovovat i dnes.
Poučen hořkými zkušenostmi a utrpením, odmítal válku "jako něco zvířeckého" a doporučil řešit spory "soudem řádně vedeným". Mírové uspořádání světa, zaručené mezinárodním světovým parlamentem, bylo totiž v jeho koncepci nezbytným předpokladem obecné nápravy a pokroku lidstva.
Jeho úsilí o harmonické lidství překročilo horizont své doby a přes určité rozpory a utopické rysy promlouvá svým všelidským poselstvím k dnešnímu člověku natolik, že Komenského můžeme označit za "našeho současníka". Komenský - Comenius je příkladem spojení nejlepších národních a evropských tradic, jeho dílo představuje největší dar starší české kultury do pokladnice světové civilizace a jeho myšlenkový odkaz je i výzvou pro toto tisíciletí.
Jan Amos Komenský se zpět do své vlasti již nikdy nevrátil.
Další slavný exulant, narozený rovněž v březnu, T. G. Masaryk, který se na rozdíl od Komenského vrátil, začal svůj slavný inaugurační projev na Pražském hradě v prosinci roku 1918 citací z Komenského Kšaftu Jednoty bratrské „Věřím i já Bohu, že pro přejití vichřic hněvu vláda věcí tvých se k tobě zase navrátí, ó lide český".
Kolik dalších “mozků“ národa, vynikajících osobností i prostých lidí ztratil národ od dob Habsburků až k emigračním vlnám právě minulého století? Máme konečně naději, že čas exilu, emigrace a “slzí Růžového paloučku“ je nenávratně za námi?

Barbara Semenov
(z pramenů:- J. A. Komenský – Via Lucis, Poselství J. A. Komenského pro vzdělanost a humanitu dneška – Prof. PhDr Jan Kumpera, CSc.)
 

 

Hlavní stránka  |  Čísla časopisu  |  Sponsoři  |  Napište nám  |  Úžasné Česko  |  Zajímavé odkazy  |  Zajímavé čtení  |  Fotogalerie